Jestli vás zajímá, co je nového v evropské hudbě za posledních pět let, je pro vás festival Pražské premiéry jako stvořený. Česká filharmonie ho pořádá letos popáté. Zatímco první ročníky tak trochu připomínaly přehlídky bývalého Svazu skladatelů, naředěné mladšími adepty skladby, postupně se tato akce mění v širší mezinárodní srovnání soudobého autorského potenciálu. Ne že by ředitel České filharmonie a iniciátor festivalu Václav Riedlbauch zapomněl na své kamarády z dob Svazu, ale nestojí to jen na nich. Každý večer přinese také premiéru, která vznikla v zahraničí a dotyční autoři se do Prahy chystají osobně. Letos přijede rekordních sedmnáct osobností z Francie, Belgie, Španělska, Švýcarska, Itálie a Portugalska. I někteří Češi ze zahraničí, jako např. Ladislav Kubík z USA - na jeho sinfoniettu "Gong" pro soprán, sbor a orchestr, a ve stejném večeru ještě na Felda a L. Beria se v pondělí chystám. Celkem se na festivalu představí zhruba šest desítek nových skladeb (podmínkou je, že dosud nezazněly v Praze a nejsou starší než pět let), z toho 30 děl ve světové premiéře. Slušné skóre pro Rudolfinum i pro Prahu...
Budou zde skladby legend soudobé evropské hudby (Cristóbal Halffter, Luciano Berio, Henri Dutilleux), českých nestorů (Ilja Hurník, Zdeněk Šesták) i díla mladší generace (Slavomír Hořínka, Kryštof Mařatka). A protože to není jen tak, zahrát tyhle věci, bude i obsazení sólistů a orchestrů prestižní, namátkou z domácích klarinetisté Lída Peterková a Karel Dohnal, cellista Michal Kaňka, klavírista Dan Wiesner, cembalistka Monika Knoblochová, fagotista Jarda Kubita a dlouhá řada zahraničních umělců. Z orchestrů PKF, PKO a v podstatě celonárodní přehlídka filharmonií - Olomouc, Brno, Pardubice, Zlín, Hradec ad. Hraje se ve dvou sálech, komorní věci v Sukově síni, orchestry ve Dvořákově.
Podrobnější program najdete zde: http://2008.prazskepremiery.cz/index.php?page=koncerty&kat=3

27. a 28. 3. 2008, Rudolfinum, 19.30

Atraktivní večer s díly nejslavnějších Francouzů nastudoval s Českou filharmonií americký dirigent John Nelson. Na programu jsou Messiaenovy Les Offrandes oubliées, Berliozův Harold v Itálii s violistou Alexandrem Besou a Ravelova hudba k baletu Má matka husa.
John Nelson dirigoval většinu předních amerických a evropských těles, v současné době je hudebním ředitelem L’Ensemble orchestral de Paris. Je ceněným interpretem velkých děl romantiků, ale i baroka a nové hudby.

Serge Baudo byl jedním z prvních zahraničních dirigentů, kteří po revoluci přijali místo v čele českého orchestru. Dnes se to zdá běžné, ale tehdy představa, že přijede někdo z ciziny se slušným renomé šéfovat orchestr "za český plat", byla jako ze science fiction.
Baudo ve FOKu působil od sezóny 2001/02 do prázdnin 2006, ale hostoval u něj již od roku 1959. Díky Baudově dramaturgii slyšelo pražské publikum řadu velkých děl francouzské hudby.
25. března se Serge Baudo stane čestným občanem Prahy. Předání čestního občanství se uskuteční na Staroměstské radnici v uzavřeném kruhu pozvaných hostů a tisku.
Poté uslyšíme FOK se S. Baudem na dvou koncertech: v pátek 28. března (Britten, Kurz a
Strauss; http://www.fok.cz/program/britten-kurz-strauss.html) a především pak 1. a 2. dubna za účasti vynikající francouzské sopranistky V. Gens (Rossini, Canteloube a Sibelius). http://www.fok.cz/program/rossini-canteloube-sibelius.html).

Akční rádius houslisty Jardy Svěceného je jak známo značný a neomezuje se jen na vlastní koncertní činnost. V poslední době je zdatným exportérem pražských hudebníků na různé mimopražské kulturní akce a festivaly, jejichž vznik často sám inspiruje. Momentálně Jarda tráví svůj velikonoční čas ve Východních Čechách, kde probíhají Smiřické svátky hudby, jimž šéfuje coby ředitel a dramaturg v jedné osobě. Přečtěte si o nich více:

Překrásná zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích u Hradce Králové se stane letos již popáté dějištěm Smiřických svátků hudby. Devět festivalových koncertů začíná 19. března a končí velikonočním pondělím 24. března. Akusticky prvotřídní prostor je dílem slavného architekta Dienzenhofera a zdobí jej obrazy Petra Brandla včetně jeho proslulého oltářního díla s názvem Klanění tří králů. Smiřické svátky hudby jsou letos poprvé pořádané pod záštitou Ministerstva kultury ČR a nabízí nejen pestrou paletu vynikajících českých umělců, ale také mladé talentované interprety, kteří mají ty nejlepší předpoklady pro sólovou či komorní koncertní dráhu.
„Velikonoční festival ve Smiřicích si každoročně klade ty nejvyšší hudební cíle jak v oblasti klasické hudby, tak i v dalších žánrech a zároveň je pro mne i srdeční záležitostí, neboť jsem se narodil v nedalekém Hradci Králové,“ říká jeho dramaturg - houslový virtuos Jaroslav Svěcený. „Ozdobou tohoto ročníku budou určitě koncertní vystoupení violoncellisty Jiřího Bárty, sopranistky Zdeny Kloubové, trumpetisty Miroslava Kejmara, komorních orchestrů Virtuosi Pragenses a báječného mladého tělesa Quattro s dirigentem Markem Štilcem.
Jedním z vrcholů by měla být premiéra projektu VIVALDIANNO, na kterém se podílí řada interpretů různých žánrů v čele s Michalem Dvořákem (bývalý člen skupiny Lucie) a legendárním kytaristou Radimem Hladíkem. Zajímavou hudbu slibuje i koncert Dity Hořínkové, která je sice klasicky vyškolenou pěvkyní, ale díky svému tvárnému a barevnému hlasu dokáže interpretovat i stylově originální skladby. Spolu s ní vystoupí klavírista Pavel Větrovec, který je znám široké veřejnosti jako dlouholetý šéf kapely Karla Gotta. Velice se také těším na společná vystoupení s dětmi, které toho umí už opravdu hodně a zaslouží si tu největší pozornost. Třešinkou na festivalovém dortu pro mne bude určitě spolupráce s herečkou Naďou Konvalinkovou či renomovanou houslistkou Danou Vlachovou, cembalistkou Jitkou Navrátilovou, klavíristkou Marií Synkovou a mojí 13letou dcerou Julií, která už od čtyř let prohání stejný nástroj jako já.“

Rezervace a předprodej vstupenek lze realizovat na telefonním čísle 495 809 010 nebo na www.festival.smirice.cz, kde naleznete i podrobné informace o jednotlivých koncertech.

Jak se chystá katolické Rakousko na Velikonoce? Nuže, Rakousko už dávno není Rakouskem protireformačním, vzhledem k pestrosti jazyků a vyznání, která zde panuje, si spíše znovu denně připomíná, jaké to je v tavícím kotlíku národností, jak se kdysi habsburskému Rakousku říkávalo. Rakousko má v poslední době spoustu starostí – někdy směšných a povrchních, ale i neobyčejně vážných. Krizi ve školství, podivnou penzijní reformu, zdražování, propad sociálních demokratů ve volbách, a vůbec krizi vládní koalice, například.

celý příspěvek najdete zde

25. 3. 2008, Kostel sv. Šimona a Judy, 19.30
Pražský barokní soubor s komorním sborem připravily sváteční skladby Johanna Sebastiana Bacha: Velikonoční oratorium, Sinfonii z rané velikonoční kantáty ad. Koncert se koná v cyklu FOK Stará hudba.

V pondělí 17. 3. má Symfonický orchestr Českého rozhlasu ve Dvořákově síni Rudolfina koncert, na němž měl houslista Martin Válek vystoupit s koncertem Ericha Wolfganga Korngolda. Vzhledem k onemocnění sólisty našel orchestr náhradu v rakouském houslistovi Benjaminu Schmidovi, který tento zajímavý a ne běžný repertoárový kousek v pondělí přednese. Dále zazní předehra Antonína Dvořáka Karneval a 7. symfonie Sergeje Prokofjeva. Taktovky se ujme Jan Kučera.

Tak máme geniálního Andsnese za sebou a musím říct, že nezklamal - byl precizní, citlivý a zahloubaný, jako pravý introvertní Seveřan. Snad nikdo by nekončil koncert tak nenápadně, bez snahy o jakýkoliv efekt - pomalým Debussyho preludiem. (Celou druhou půlku koncertu hrál výběr z těchto Preludií). Lidé ani nevěděli, zda už zatleskat. A přitom je to Pan Klavírista.
Samozřejmě pak přidával živějšího Scarlattiho a monumentálního Beethovena (opět žádná lehká prskavka), takže publikum si přišlo na své a uznalo, že to stojí za nadšené ovace, ale do té doby...
Úspěch měla v první polovině také romanticky rozmáchlá Griegova Balada, já jsem ocenila precizní vedení hlasů u Janáčka (V mlhách), které se neztrácely v intuitivně nahozených vzrušených klusterech, jak se to občas také hrává. A Bach byl prostě vzorový (Toccata e moll BWV 914).

12.3. 2008, Rudolfinum, 19.30

foto: archív ČF

Divoká čistá příroda, modré fjordy, ledové horské masívy a najednou se odněkud objeví helikoptéra. Na laně pod sebou nese zavěšené koncertní křídlo. Snáší se k jednomu z vrcholků, kde už čeká nedočkavý klavírista a rozbalí to přímo vrcholku hory, zní slavný Griegův koncert. No, nechtěli byste poznat takového chlapíka?

Tím otužilým klavíristou je Leif Ove Andsnes, jeden z nejrespektovanějších umělců dnešní doby, a popisovaná scéna pochází z filmu norské televize Balada pro Griega, na němž se Andsnes podílel v hlavní roli. "Tyhle barvité scény z TV produkce..., " směje se Leif Ove nad dramatickým závěrem filmového dokumentu. "Produkční někde v blízkém baru půjčil otřesné piano a nechal ho s vrtulníkem poletovat mezi horami. Napadlo mně, že bychom ho na závěr mohli nechat spadnout, to by bylo teprve efektní! Ale bohužel nám to nebylo umožněno," směje se klavírista.
celý článek si přečtěte zde

Ladislav Špaček, bývalý mluvčí prezidenta Havla, který se v poslední době pasoval na novodobého Gutta-Jarkovského a udílí z obrazovky národu lekce etikety a bezchybného společenského chování, není při osobním setkání zas až tak galantním společníkem. Na vlastní kůži se o tom mohla přesvědčit má kolegyně, která s ním šla dělat rozhovor.
Pan Špaček si vybral pro setkání snobsky drahou kavárnu, na úvod zkritizoval její oblečení a nepřiměřenou velikost kabelky, s níž přišla, a když skončili, opustil podnik se slovy: "Účet mohu nechat na vás, že?" Dlužno říct, že na televizní obrazovce svým figurantům neodpouští mnohem menší prohřešky ve společnosti dámy, než jaké předvedl onoho odpoledne sám. Což je nakonec pro mravokárce všeho druhu typické - to, co hlásají, se až příliš často neshoduje s tím, co činí...
Ostatně - špaček je podle lidového rčení pták spíše nevychovaný, který si jaksi nevidí do zobáčku.