Addio, Mozart!
Text: Svatava Barančicová, foto: archiv ND, BVA, Struny podzimu
Jubilejní rok, ve kterém celý svět oslavoval 250. výročí narození Mozarta, se chýlí ke konci. V prosinci oslavy vyvrcholí dvěma koncerty. 2.12. to bude skutečně reprezentativní večer - operní Mozart Gala za účasti Dagmar Peckové v Kongresovém palácia 14.12. v Obecním domě Slavnostní koncert k závěru projektu Mozart Praha 2006, a to za účasti Evy Urbanové.
Je to zvláštní - zatímco jiná výročí skladatelů vedou většinou k tomu, že jejich hudby máte v půlce sezóny plné zuby, Mozart je jiný případ. Přistihla jsem se při čekání na jeden rozhovor v zákulisí Stavovského divadla, jak s potěšením natahuji uši a poslouchám průběh zkoušky - hráli Dona Giovanniho, na kterém jsem byla jen letos třikrát. A stejně... Tahle muzika vás vždycky dostane.
I když jsme toho slyšeli víc než dost, a mnohdy výkony na světové úrovni, vlna zájmu o akce v rámci projektu Mozart Praha 2006 ani na konci roku neopadá.
Procházka sedmi operami
Operní gala je šancí pro ty, kdo nemají odvahu nebo čas trávit dlouhé večery v opeře, ale špičkový zpěv je nenechává chladnými. Mozart Gala, pořádaný agenturou BVA a Kongresovým centrem Praha, má navíc jednu specialitu: chystá nejen slavné árie, ale i velké sborové scény z oper Únos ze Serailu, Figarova svatba, La clemenza di Tito, Don Giovanni, Lucio Silla, Kouzelná flétna a Così fan tutte. A to není v režii podobných koncertů vůbec běžné.
Koho na galavečeru uvidíme? Ostře sledovanou hvězdou bude jistě mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se z ciziny vrací koncertovat do Česka pravidelně v tomto předvánočním období. Mužským protějškem jí bude Ivan Kusnjer, jednička mezi českými barytonisty. Dále vystoupí sopranistka Alexandra Spurná, Pražský komorní sbor a Česká komorní filharmonie řízená dirigentem Vojtěchem Spurným. Můžeme se těšit na Cherubína z "Figarky", šampaňskou árii Dona Giovanniho, Zerlinu, duet Papagena a Papageny, nebo Vitelii z Tita.
Projekt Mozart Praha 2006 začínal v lednu komorně - v malém Stavovském divadle, odkud šel přímý přenos koncertu do celé Evropy. Končí slavnostním večerem v sále asi s největší kapacitou v Praze, nepočítáme-li sportovní arény. I když na někoho může Kongresové centrum působit trochu neosobně, stalo se již mnohokrát dějištěm podobných hudebních událostí. Zpívala zde Eva Urbanová, Montserrat Caballé, Štefan Margita a další operní osobnosti.
4 otázky pro Dagmar Peckovou:
Co vás baví na Mozartově hudbě?
Mozart je velice populární, jeden z mála autorů "vážné" hudby přístupný opravdu širokému spektru publika. Pro můj hlas je velice důležité občas se k němu vrátit. Nutí zpěváka k technické i stylové čistotě a právě tento styl je mé duši bližší, než občas povrchní Verdi.
Kterou jeho roli máte nejradši? Je to rozhodně Elvíra v Donu Giovannim. Tato hudebně psychologická studie zhrzené, opuštěné a přesto milující ženy je nejen na Mozartovu dobu naprosto ojedinělá a já ji pojímám jako jedinou hudební protiváhu k hlavní postavě Dona Giovanniho. Zatím jsem zpívala a natočila "jen" její árie, na jevišti jsem ještě tuto roli neměla příležitost ztvárnit.
Představte si, že jste zpěvačkou v Mozartově době. Co všechno by bylo jiné?
Asi bych toho méně stihla a už vůbec ne s rodinou. V mém věku už bych rozhodně nedostávala šance... A navíc bych v téhle době vůbec nechtěla žít, což jistě chápete - s mým přístupem k emancipaci...
S jakými pocity se vracíte do Prahy? Jako domů nebo jen na návštěvu? Praha patří k mému životu stejně, jako moje rodina (ale té se nyní chci věnovat víc). Mám zde pořád dům, kam občas jezdíváme. A Praha je pro mne stále nejkrásnějším městem na světě.
Operní hvězda s duší rebela
Dagmar Pecková dráždí také představivost režisérů: Josef Bednárik ji v Národním divadle uvedl jako historicky první Carmen ostříhanou na ježka a za tuto roli dostala cenu Thalie (1999). Dodnes je v paměti také provokativní TV klip Mariana Schiebela k její první desce. Zpívá v něm Mozarta oblečená jako dokonalý postmoderní vamp. Šok pro „klasické“ publikum, ale pro mladou generaci to byl signál, že klasika nemusí být jen nuda.
Dagmar Pecková se stala populární osobností, u nás jako jedna z prvních v opeře. V zahraničí bourá jednu pěveckou metu za druhou: Salcburk, Edinburgh, Proms, Carnegie Hall, operní domy v Paříži, Hamburku, San Franciscu, Covent Garden... Zvou ji přední světové orchestry, výčet dirigentů, s nimiž Dagmar Pecková vystupuje, je oslnivý - sir Colin Davis, Semyon Bychkov, sir Charles Mackerras, Cambreling, Dohnanyi, Sawallisch, Kout, Pešek a především Bělohlávek. Nejčastěji zpívá Mahlera, Janáčka, Mozarta. Také Ebena, Strausse, Schönberga a Martinů, podle mého mínění je jednou z nejlepších interpretek hudby raného 20. století. Doma ji vídáme vzácně, tak dvakrát do roka, většinou na Pražském jaru a pak až na vánočních koncertech. Žije ve Freiburgu s manželem - německým hudebníkem Klausem Schiesserem a dvěma dětmi Theodorem a Dorotheou.